Stále více lidí si v dnešní době uvědomuje, že naše existence na Zemi má významné dopady na životní prostředí. Bohužel jsou tyto dopady veskrze negativní, ať již jde o produkci odpadu, znečišťování ovzduší a vod, nešetrné nakládání s půdou a mnohé další. V mnoha oblastech se však v poslední době situace zlepšuje. V některých případech je tomu díky změně v myšlení lidí a jejich dobrovolným aktivitám například v třídění odpadu. Veskrze jde však od důsledek aktivit méně dobrovolných daných především zpřísňující se regulací v oblasti životního prostředí. Dobrým příkladem jsou stále přísnější normy na emise produkované motorovými vozidly či na spotřebu energie elektrospotřebičů. Samostatnou kapitolou jsou pak dnešní nároky na energetickou náročnost nově postavených budov, kdy u některých platí pravidlo téměř nulové spotřeby energie na vytápění a chlazení. Tato pravidla se přitom neustále zpřísňují.
Hodí se pitná voda k zavlažování?
Co však zatím lidé, a kupodivu ani legislativa, příliš neřeší, je používání drahocenné pitné vody k zavlažování. A přitom je zde velký prostor pro použití recyklované odpadní vody či vody dešťové, a to se stejným výsledkem. Důvodem může být skutečnost, že ještě donedávna byl vody dostatek a žádná významná omezení její spotřeby nebyla téměř nutná. To se však v posledních letech začíná díky klimatickým změnám dramaticky měnit. V mnoha obcích tak již dnes lze zaznamenat určitá omezení v odběru vody. Do budoucna je pak téměř jistě třeba počítat s regulací jejího odběru. Je nasnadě, že regulace bude ubírat dvěma směry. Za prvé poroste cena vody, a to především pro zbytné účely jakými je například napouštění bazénů, mytí aut či zalévání zahrad. Pokud tato regulace nebude účinná nebo se situace s dostupností vody bude dále zhoršovat, je možné očekávat samotnou regulaci odběru vody či v extrémním případě dokonce její odběr na příděl. Podobná situace je již dnes realitou v některých, a to i ekonomicky vyspělých, zemích.
Aby k takové dramatické situaci v České republice nedošlo, je třeba změnit způsob myšlení lidí ve vztahu ke spotřebě vody. To znamená naučit je, že chovat se ekologicky neznamená pouze třídit odpad, ale že to znamená také přestat plýtvat s vodou. Za takové neekologické plýtvání může být v brzké budoucnosti považováno například také zavlažování okrasné zahrady konvenčními zavlažovacími systémy pomocí postřikovačů. Ty totiž za týden spotřebují kolem 25 litrů vody na každý metr čtvereční zavlažované plochy. Možností, jak tuto situaci řešit, není mnoho. Jedním z nich je však zcela jistě zavlažování za pomoci maximálně efektivních a na spotřebu vody šetrných systémů, které se stejným výsledkem spotřebují mnohem méně vody. Takovým šetrným a úsporným způsobem zavlažování květin, keřů, stromů či trávníků je zcela jistě kapková závlaha, která distribuuje vodu přímo k rostlinám či dokonce přímo k jejich kořenům. Tím odpadají neefektivity v podobě vypařování vody v průběhu zavlažování, její aplikace na nechtěná místa či její stékání v případě nerovných ploch. Úspora vody v případě zavlažování kapkovou závlahou tak dosahuje ve srovnání s konvenčními závlahovými systémy až 70 %! Je tedy možné, že v budoucnu budou z důvodu nedostatku vody povoleny pro závlahu okrasných zahrad, parků či hřišť pouze kapkové závlahové systémy. Inspirace pro tento krok by se ve světě již dávno našla, a to například v Izraeli, či jižních státech Severní Ameriky či Evropy. Pokud tedy uvažujete o zavlažování zahrady, nebo již konvenční závlahu máte a smýšlíte ekonomicky, zahrňte do svých úvah i tento v našich podmínkách relativně nový způsob závlahy. Bude to zároveň známka toho, že vám ekologická stránka věci není lhostejná.
