Žijeme v době, kdy stále více lidí pečuje o svoji zahradu. Chtějí ji mít pěknou za všech okolností a jsou tomu ochotni na to vynaložit svůj čas i finance. Pěkným zahradám však v našich končinách příliš nesvědčí měnící se klima a s tím související rostoucí teploty a klesající srážky. Kdo chce tedy mít pěknou zahradu, nezbývá mu, než ji pravidelně zavlažovat. To lze provádět buď ručně, což není příliš efektivní a je navíc časově náročné, anebo automaticky pomocí závlahových systémů. V České republice je nejčastěji používána závlaha pomocí postřikovačů, které skrápí trávník nebo jiné části zahrady. Více sofistikované systémy pak na některých částech zahrady používají kapkovou závlahu přímo k jednotlivým rostlinám. Takové automatické systémy přinášejí bezesporu významnou časovou úsporu pro majitele zahrady a dokáží mu ušetřit část vody. Bohužel je však i na takovou závlahu zahrady a zvláště trávníků spotřeba vody natolik vysoká, že se to stává neúnosné. Navíc je možné, že se změnou počasí a klesajícím množství srážek nastane doba, kdy se zavlažování zahrad stane luxusem, který si s ohledem na ceny vody nebude moci dovolit každý a v krajním případě může být klasická závlaha zahrad dokonce zcela zakázána. To je ostatně problém, který již dnes řeší spousta lidí žijících v obcích s omezenými zdroji vody.
Má tedy současná situace nějaké řešení?
Odpověď je naštěstí ano má. Tím řešením je podpovrchová závlaha. Samozřejmě i tento způsob závlahy potřebuje vodu, nicméně oproti klasickým závlahovým systémům je spotřeba vody nižší až o 70 %. Není proto náhodou, že podpovrchová závlaha byla poprvé použita již před více než 50 lety v Izraeli, tedy v zemi, ve které je voda velkou vzácností. O historii závlahových systémů a okolnosti vzniku si přiblížíme v některém z dalších příspěvků. V dnešní době získává tento způsob závlahy stále více příznivců a to nejen v oblasti zemědělství, ale stále více také pro zavlažování parků, hřišť a soukromých zahrad.
Jak to tedy funguje?
Podpovrchová závlaha zabezpečuje pomalou a přesnou aplikaci vody přímo ke kořenům rostlin. Kapkovací hadice se tedy instalují přímo pod zem pod trávník či k rostlinám. Voda je pak hadicemi rovnoměrně distribuována přesně tam, kde je potřeba, tedy ke kořenovému systému trávníku či rostlin. Nadzemní části rostlin totiž zpravidla závlahu nepotřebují a nedochází tak k odpařování vody z jejich povrchu než voda pronikne do kořenového systému. Podzemní závlaha je tedy nejefektivnější způsob závlahy především proto, že není ovlivňována vnějšími vlivy, jako je odpařování či vítr. To má za následek zmíněnou úsporu vody ve srovnání s běžnými nadzemními systémy, kde závlaha probíhá pomocí postřikovačů (sprinklerů).
Podzemní závlaha navíc umožňuje rovnoměrnou aplikaci vody k rostlinám, díky níž trávník lépe a hlouběji zakoření. Na rozdíl od běžné tryskové závlahy je možné zavlažovat bez ohledu na povětrnostní podmínky, zejména na vítr či slunce. Další výhodou je, že pro podzemní závlahu není potřeba tak vysokého tlaku vody jako pro běžný systém tryskové závlahy. To znamená kromě samotné úspory vody také nižší spotřebu energie na pohon čerpadla.
Výhody podzemní závlahy proti běžné závlaze postřikovači lze jednoduše shrnout do následujících bodů:
- úspora 70 % vody na zavlažování
- pravděpodobnější možnost zavlažování i v oblastech s omezeními na odběr vody
- nedochází ke ztrátám vody odpařováním
- žádné plýtvání dané překryvem zavlažované oblasti
- žádná nezavlažované oblasti dané nedokonalostmi nastavení postřikovačů či okolím postřikovačů, které mohou časem zastínit rostliny
- lepší možnost zavlažování nepravidelných a hůře přístupných terénů
- na svažitém terénu nedochází ke stékání vody
- žádná nechtěná voda na chodníku, na plotech, budovách či rostlinách
- nedochází k erozi terénu vodou tryskající z postřikovačů
- přesná kontrola dávkování vody k rostlinám
- až o 50 % rychlejší růst rostlin
- nižší náklady na údržbu
- potřeba nižšího objemu retenčních nádrží při závlaze dešťovou či odpadní vodou
- významně větší procento závlahy možné pokrýt dešťovou či odpadní vodou
- podzemní závlaha není náchylná na škody dané provozem na trávníku či vandalismem
- potřeba nižšího tlaku má za následek větší zavlažovanou plochu na jeden okruh
- méně chorob rostlin jako např. plísní z přemokření
- kořeny trávníku či rostlin rostou hlouběji za vodou, což je činí odolnějšími proti suchu
- možnost závlahy kdykoli v průběhu dne
- i po zavlažování suchý trávník a tedy zvýšení doby jeho využitelnosti
- z estetického hlediska nedochází k narušení zahrady postřikovači
- možná aplikace hnojiva přímo ke kořenům snižuje jeho potřebné množství